Spolčení sobců

Sobectví je opojné, individuím přidává nekonečné sebevědomí v extrémních případech se s lidí stávají sociopaté, kteří získali moc. V současném systému jsou tito lidé oceňováni a stoupají po společenském žebříčku. Jako bublinky v sodovce. To je dlouhodobý nešvar vykostěné zastupitelské demokracie, kterou ovládaji aseti. Mnoho sociálně smýšlejících, empatických lidí naopak pociťuje zoufalství nad stavem světa, nejsou v politice, nejsou influencery ani nejsou v manažerských pozicích. V hledání popularity a influence se obrací levicová a ekologická hnutí k sobeckému populismu. Jestliže tyto ideové směry nechtějí zaniknout, v této hyper individualizované době nemají jinou možnost než rozvíjet i tyto asertivní komunikační kompetence. Ovšemže bez ztráty svých etických a morálních kvalit.

U popisu situace mě stále chybí hlubší ponor do uvažování těchto lidí. Sami to neprozradí. Protože se dokáží že všechno vymluvit, hovoří o pragmatizmu obrací diskuzi a když jsou v úzkých zaútočí. Jejich slova ber vážně. Nelžou, oni popisují sami sebe. Podle sebe vidím tebe. Proč ti to píši? Nikdo mě totiž nenaučil, jak se vyrovnat se srážkou ze sobcem. Vezměme si proto slova krále všech sobců a pojďme se podívat na „Tři pravidla vítězství“ od JDT, z filmu The Apprentice: Příběh Trumpa (2024), abychom pohlédly sobectví do tváře. Pozor je to spoiler, kdo si chce snímek užít ať přeskočí citací z filmu:


“Pravidlo číslo jedna: Svět je zmatený.
Musíš se bránit, musíš mít tvrdou kůži.
Útoč, útoč, útoč.
Pokud na tebe někdo zaútočí nožem, zastřel ho bazukou, jasné?
Pravidlo číslo dvě: Co je pravda, Tony?
Co je pravda?
Víš, co je pravda?
To, co říkáš ty, je pravda, to, co říkám já, je pravda, to, co říká on, je pravda. Co je pravda v životě? Popírej všechno, nepřiznávej nic.
Víš, co je pravda? To, co říkám já, je pravda.

A za třetí, a to je nejdůležitější. Bez ohledu na to, jak jsi v prdeli, nikdy, nikdy, nikdy nepřiznávej porážku. Vždycky se hlásíš k vítězství. Vždycky.

Víš, to zní jako zahraniční politika USA za poslední čtvrt století.
No, na rozdíl od tohohle to fakt funguje. A já jsem hodně vyhrál, Tony. Hodně jsem vyhrál. A i když říkali, že ne, stejně jsem to obrátil ve výhru a to byl rozdíl.

Jak jsi přišel na tyhle pravidla?
No, mám instinkt, Tony. Mám zabijácký instinkt. Vždycky jsem ho měl. Poslouchej, Tony, musíš mít přirozenou schopnost.
Velmi věřím v přirozené schopnosti a hodně z toho je genetika.”

Jak s těmito třemi pravidly naložit ti neřeknu. Určitě to nejsou pravidla, která dělají člověka šťastného. Co je však potřeba je tyto pravidla sobců znát, a počítat s takovýmto morálním nastavení druhých lidí. Aby jsi byla připravena na strážku ze sobcem, je důležité zachovat pevný postoj a ukázat svou nezlomnou sílu. Argumenty je neodzbrojiš, musiš držet nedostupně své téma. Nekritizovat je, ale naopak sama vytvářet narativní linku. Když je nejhůře, sebejistě vezmi svou inteligenci a vysměj se jim. Dobře mířený vtip, kterému se sami zasmějí, ale přitom asertivně bodne do jejich slabin, vykolikovává mezi sobci hřiště. Nic tím nepokazíš, naopak, začnou tě respektovat. Jsi totiž silnější.